K I L I M A N J A R O

                                                              „Koruna Afriky“
                                                  Nejvyšší hora Afriky
                                                  Jeden z největších vulkánů světa
                                                  Nejvyšší samostatně stojící hora na světě

Antilopy
Ptactvo
Buvoli
Kočkovité šelmy
Psovité šelmy
Sloni
Žirafy
Hroši
Nosorožci
Opice
Prasata
Zebry
Krokodýli

 

  MAPA OBLASTI

Pojeďte s námi!
Máme několikaleté zkušenosti s vypravováním vlastních zájezdů i organizováním zájezdů na zakázku.

 

KILIMANJARO

Národní parky východní Afriky  -   T A N Z A N I E 

Lake Manyara National Park
Národní park Jezero Manyara leží asi 100 km západně od Arushi a bývá obvykle první zastávkou na safari obsahující ještě Ngorongoro a Serengeti. Bývá ale také někdy opomíjen od doby, kdy velká stáda slonů, obývajících tuto oblast, začala být decimována. Vzhledem k malé rozloze parku sloni v obdobích sucha napadali kvůli potravě přilehlé zemědělské plochy. Samozřejmě místní farmáři se proti tomu bránili a sloni mimo hranice parku se stávali lovnou zvěří. Zároveň k zabíjení láká i slonovina, která stojí mnoho peněz.
K břehu jezera nevedou žádné cesty. Břehy se mění, v poslední době dochází ke zmenšování vodní plochy a vznikají nové otevřené písečné plochy. K jezeru přilétají vodní ptáci, aby zde hnízdili. Z přiměřené vzdálenosti mohou být k vidění zejména plameňáci. Kromě slonů můžeme spatřit také pakoně, žirafy, paviány, impaly, vodušky a možná lvy ležící na stromech.
 
Segengeti National Park

"Oba póly severní Tanzanie, Kilimandžáro a Mt. Meru na straně jedné a Viktoriino jezero na straně druhé, jsou spojeny perlou Afriky, možno říci i světa, plošinou Serengeti. Bájné Serengeti je největší oázou divoké zvěře na světě. Milióny kusů velké zvěře se prohání po jeho pláních…Každý přítel přírody musí být u vytržení při pohledu na desetitisícová stáda gazel, pakoňů a zeber, na desítky lvů, podřimujících ve stínu sporých akácií, či stáda dlouhonohých a dlouhokrkých žiraf. Toto je skutečné království divočiny, jedinečné a nikde na světě neopakovatelné, se jmenuje Serengeti."


NP Serengeti, který zabírá plochu 14 763 km2, je nejkrásnějším tanzanským parkem a spolu s oblastí Masai Mara zasahuje až do blízkosti Keni. Zde můžete získat představu, jak mohla vypadat celá oblast východní Afriky ještě před příchodem bílých lovců. Jejich nesmyslné vyvražďování zvěře na pláních začalo už v 19. století a později se přidali trofejní lovci a pytláci v honbě za slonovinou a rohy nosorožců. Přesto nikde jinde neuvidíte takovou koncentraci pakoňů, gazel, zeber a antilop.
Pakůň žíhaný, který zde dosahuje počtu kolem 2 milionů, je králem mezi býložravci v Serengeti, ale také hlavní kořistí masožravců, hlavně lvů a hyen. Pakoně jsou dobře známí svojí každoroční migrací, při které se vystavují mnoha nebezpečím při brodění velikých řek, kde mohou utonout, zmrzačit se, nebo být uloveni krokodýly. V období dešťů jsou stáda široce rozptýlená přes východní část Serengeti a Masai Mara na severu. Tyto oblasti mají několik velkých řek, které rychle vysychají, jakmile přestane pršet. Když přijde doba, pakoně se koncentrují u zbylých zelených ploch a postupně v obrovských stádech se pohybují k západu hledajíc lepší pastvu.
Skoro ve stejné době, kdy začíná migrace, začíná i říje. Několikrát denně, když stáda odpočívají, samci si vyznačují svá teritoria, která brání proti rivalům. Snaží se shromáždit mnoho samic, se kterými se chtějí pářit. Při migraci se pak samice spojují do stád.
Období sucha zvířata tráví v západních částech Serengeti a ke konci se pohybují zpět směrem na východ očekávaje opět déšť. Mláďata se rodí na začátku období dešťů, ale pokud přijde později, až 80% mláďat může zahynout z nedostatku potravy.
Serengeti je samozřejmě nádherné i svými lvy, kteří mají nejkrásnější hřívy v celé Africe a také žirafami s krásnými dlouhými vzorovanými krky. Hlavní silnice procházející parkem je štěrková a dobře udržovaná, s dobrými možnostmi pozorování zvířat na obou stranách. V roce 1978 zaznamenalo sčítání největších savců v parku 1,5 miliónu pakoňů, 1 milión Grantových a Thomsonových gazel, 200 000 zeber, 75 000 impal, 74 000 buvolů, 65 000 topi, 18 000 antilop losích, 9 000 žiraf, 5 000 slonů, 4 000 hyen, 3 000 lvů, 500 gepardů a 100 nosorožců.
Dnes již není šance spatřit zvěř v takových počtech, protože zejména sloni utrpěli značné ztráty pytláctvím a nosorožci vymizeli úplně. Těžce zkoušení, ale nadšení ochránci parku se snaží proti pytláctví bojovat, vládou mají však poskytnuté pouze malé pravomoci.

 
Ngorongoro National Park
Asi jen málokdo nikdy neslyšel, nečetl nebo neviděl dokumentární film o neuvěřitelném 20 km širokém vulkanickém kráteru s 600 m vysokými stěnami soustřeďujícími téměř všechny zvířecí druhy vyskytujícími se ve východní Africe. Slávek Suldovský - Ngorongoro Pohledy z okraje kráteru jsou opravdu impozantní, avšak život dole tak odtud vypadat nemusí. Rychle si ale názor změníte, jakmile se dostanete na dno. Můžete si připadat jako na Arše Noemově nebo v Rajské zahradě. Přestože je to trochu fantastické, můžete mít pocit, že jste přeskočili století zpět a dostali se do doby, kdy divoká příroda ve východní Africe nebyla ještě decimována "velkými bílými lovci" ozbrojenými nejmodernějšími zbraněmi a totálním nedostatkem zájmu o zachování přírody. Přesto pravděpodobně potkáte lvy, slony, nosorožce, buvoly a mnoho dalších býložravců z plání jako pakoně, Thomsonovy gazely, zebry a bahnivce, stejně jako tisíce plameňáků brodících se mělkou vodu jezera Magadi - sodného jezera na dně kráteru.
Přes strmé svahy kráteru zde zaznamenáme značný pohyb zvěře dovnitř i ven. Ta migruje především mezi Národními parky Serengeti a jezerem Manyara, přestože některé oblasti jsou intenzívně zemědělsky využívány. Zatím ještě existuje protekční místo, kde funguje divoký život, protože je zde trvalý zdroj vody a kvalitní pastva na dně kráteru. Ale místní Masajové chtějí kvalitní pastviny i pro jejich dobytek a proto i je zde potkáme. V době německé kolonizace země se tu nacházela dokonce jedna farma, jenže to už je dávno.
Ngorongoro i okolní krátery a vulkány dosti výrazně ční nad okolní krajinu a vypovídají tak o geologické historii. Zatímco zde probíhalo značné množství vulkanické aktivity během 15 milionů let, Ngorongoro můžeme datovat pouze 2,5 miliónu let zpátky a za tu dobu pravděpodobně jen jednou mohlo svojí velikostí konkurovat Kilimandžáru. Otvor kráteru byl zanášen pevným materiálem a kameny, zatímco tekoucí láva směřovala ven okolními trhlinami. Když láva začala chladnout, obvodové trhliny se zvětšovaly a vrcholový kužel se zřítil do kráteru. Přesto menší vulkanická aktivita pokračovala dále a láva si našla cestu na dně kráteru úbočím svahu, kde vytvořila malý kužel a skálu, kterou můžete vidět na dně kráteru.
V roce 1930 byla postavena ke Ngorongoro silnice a na hraně kráteru vzniklo ubytovací zařízení. Tak ještě před II. světovou válkou se místo mezinárodně proslavilo jako oblast divoké přírody. V roce 1951 byl kráter Ngorongoro součástí nově vzniklého Národního parku Serengeti. O pět let později z něho byl opět vyňat kvůli konfliktu mezi správou parku a místními Masaji. Ti měli pocit, že jejich odchod ze Serengeti. O pět let později z něho byl opět vyňat kvůli konfliktu mezi správou parku a místními Masaji. Ti měli pocit, že jejich odchod ze Serengeti a opuštění tamních kvalitních pastvin bylo už tak dost a že jejich ústupky jsou příliš velké. Výsledkem bylo vyhlášení Národního parku pro potřeby jak pastevců tak i divoké zvěře. Jako uznání důležitosti a krásy byl Národní park Ngorongoro v roce 1978 vyhlášen "Světovým kulturním dědictvím".

 
Tarangire National Park
Národní park rozkládající se na území jihovýchodní části Národního parku Jezero Manyara. Táhne se podél řeky Tarangire. Oblasti v okolí řeky jsou převážně bažinaté a dokonce i v období sucha se tu vyskytují zavodněná místa.
V parku se vyskytují houfy zeber a různých šelem, které zde zůstávají do října, kdy začíná krátké období dešťů. Poté se stěhují do travinatých oblastí. V průběhu roku tu lze spatřit různé druhy gazel, buvoly, žirafy, vodní živočichy, impaly, slony a příležitostně leopardy. Pro ornitology je zde nejlepší období od října do května. V průběhu února a března se zde vyskytuje škůdce moucha tse-tse.
 
Gombe Stream National Park
Tento park byl původně rezervací šimpanzů, nyní je místem výzkumné stanice Jane Goodallové založené v roce 1960. Je krásným místem a se šimpanzi se rozhodně nebudete nudit.
 
Mahale Mountains National Park
Stejně jako v národním parku Gombe Stream, najdete i zde především šimpanze. Díky nejvyššímu vrcholu Nkungwe (2460 m), kde se hromadí vlhký vzduch proudící od nedalekého jezera Tanganika, je zaručen neustálý přísun deště pro místní hustou vegetaci. Kromě šimpanzů zde najdete také lvi, leopardy a buvoly, kteří se zde po svém vyhubení pytláky znovu objevili díky úsilí tanzanské vlády.
Park je vhodný pouze pro pěší prohlídky, silnice zde nenajdete. Nejlepší čas pro návštěvu je od května do října.  

Národní park Selous 
NP Selous je největším africkým parkem, rozprostírá se na ploše 50 000 km2 a zabírá 5 % celkové rozlohy Tanzanie. Rezervace poskytuje úkryt pro více než polovinu slonů v zemi, pro značné množství buvolů, divokých psů, krokodýlů a hrochů, širokou paletu ptactva a pro zbývající černé nosorožce v Tanzanii.


Jedním z hlavních lákadel parku je obrovská Rufiji River, jež má jedno z největších povodí ve východní Africe. Na severu parku v místě, kde se Great Ruaha River vlévá do Rufiji, se nachází Stieglerova rokle (zhruba 100 m hluboká), pojmenovaná podle německého průzkumníka, který zde byl zabit slonem v roce 1907.




Uluguru mountains
Uluguru mountains obklopující Morogoro vybízejí k pěším túrám. Jsou jedním z nejdůležitějších pohoří v Africe díky své biologické různorodosti a zachovalosti. Dosahují výšky až 2600m. Jsou také zdrojem vody pro největší město v Tanzanii, Dar es Salaam. V parku také žije zhruba 100 000 příslušníků kmene Luguru, kteří si hory oblíbili kvůli příznivému klimatu. Dobrým výchozím bodem je Mgeta, zhruba 25 km jižně od cesty do Iringa.
 
Udzungwa mountains NP
NP Udzungwa mountains je rájem pro pěší turisty a jedna z nejhezčích divokých oblastí v Tanzanii. Největším lákadlem, kromě hornatého terénu, je původní a přírodně rozmanitý les, v němž žijí zvířecí i rostlinné druhy, jež nenaleznete nikde jinde na světě. Například 6 druhů primátů, včetně Iringa červeného colobus a Sange chocholaté mangabey opice, dále slony, buvoly, leopardy a pestrou škálu ptactva. Jedinečný Udzungwský tetřev je endemitem této oblasti a byl spatřen poblíž hranic parku. V park nejsou silnice, ale můžete využít 4 hlavní turistické trasy plus několik vedlejších k objevování parku. Populární je půldenní túra k vodopádům Sange a dvoudenní výstup na vrchol hory Luhombero (2579m), nejvyšší hory v parku.
  
Isimila
Isimila leží zhruba 15 km od Iringa a jedná se o jedno z nejvýznamnějších archeologických nalezišť předmětů z doby kamenné. Stáří předmětů zde nalezených je odhadováno na 60 000 - 100 000 let. Přestože místo samotné není nijak vzrušující, mnoho lidí sem jezdí o víkendech na piknik.
 
NP Katavi
Katavi, ležící 35 km jihozápadně od Mpandy, je jedním z nejméně narušených a nejkrásnějších parků v Tanzanii. Park není moc navštěvovaný a je téměř zaručeno že uvidíte zvířata, zejména okolo jezera Katavi v severní části parku a jezera Chada na jihovýchodě. Katavi je známé pro stáda buvolů, o kterých se říká, že jsou největší v Tanzanii. Dále můžete spatřit zebry, žirafy, antilopy, leopardy, krokodýly, slony, lvy a hrochy. Park je také vhodný pro pozorování ptactva, především kolem jezer.
 
NP Ruaha
NP Ruaha je rozsáhlá oblast divočiny, která je domovem pro jednu z největším populací slonů v Africe. Kromě slonů, jejichž počet je odhadován na nejméně 12 000, v parku žijí stáda buvolů, Grantovy gazely, divocí psi, pštrosi, gepardi a více než 450 druhů ptáků. Je to jediný park ve východní Africe, kde můžete spatřit velkého a malého kudu, tmavé a grošované antilopy. Velká řeka Ruaha protéká východní částí parku a vyskytují se u ní hroši, krokodýli a mnoho vodních ptáků.
Plochou 13 000 km2 se tento park řadí na 2. místo v Tanzanii a je součástí většího ekosystému, který obsahuje i rezervace Rungwa a Kisigo. Velké oblasti parku Ruaha jsou ještě neprozkoumáy a největším lákadlem parku je právě jeho odlehlost a izolace. Vzhledem k rozlehlosti a charakteru parku je vhodné věnovat návštěvě parku více času; nedá se stihnout vše zajímavé během krátkého výletu.
 

NP Mikumi
NP Mikumi je třetí největší v Tanzanii a nejlépe přístupný z Dar es Salaamu. Ideální místo pro ty, jež nemají mnoho času, ale chtějí vidět různorodost divočiny. Navštívení tohoto parku se vyplatí díky širokému spektru divoké zvěře, kde můžete v jakékoliv roční době spatřit mimo jiné buvoly, žirafy, slony, lvy, zebry, leopardy a krokodýly. Mikumi je významné vzdělávací výzkumné centrum. Jeden z mnoha projektů se například zabývá terénním výzkumem žlutých paviánů, kterých v parku žije velké množství. Jedním z nejkrásnějších míst je řeka Mkata a okolní pláně porostlé hustou vegetací, které lákají především slony a buvoly.

další  

 
Stránky provozuje CK Adventura, admin@adventura.cz
© Adventura 2006